Matematika, Fyzika, Chemie, Biologie, Zeměpis stručně

VODA

Voda pokrývá skoro tři čtvrtiny zemského povrchu. Její přítomnost umožnila vznik života na Zemi. Největší objem světových zásob vody tvoří slaná voda v oceánech a jejich okrajových mořích. Slanost způsobují rozpuštěné minerální látky, nejvíce chloridy a sírany. Zjistilo se, že mořská voda obsahuje 73 chemických prvků. Její teplota, slanost a hustota nejsou všude stejné, v hloubce jsou poměrně stálé. Teplota klesá od nejteplejších rovníkových oblastí k studeným vodám polárních, kde se od teploty -2 °C tvoří led. Působením stálých větrů nebo rozdílnou hustotou vody vznikají teplé nebo studené oceánské proudy, které mají vliv na počasí.

Slunečním teplem se voda oceánů vypařuje a jako vodní pára stoupá do atmosféry. Srážkami se jako sladká voda (nebo sníh, led) dostává na zemský povrch, část se jí vsakuje do propustných vrstev hornin (podzemní voda), zbytek teče ve stružkách, které se slévají do potoků a řek vlévajících se do moří nebo bezodtokých jezer (koloběh vody).

Koloběh vody

Koloběh vody

Podzemní voda vytéká prameny tam, kde její hladina protíná zemský povrch, což bývá často na místech zlomů při úpatí kopců nebo v horských údolích. V pouštích se takovým místům říká oáza.

Rozložení vody na Zemi

Rozložení vody na Zemi.

oceány a moře 1 370 000 000 km3
podzemní voda 100 000 000 km3
ledovce 30 000 000 km3
jezera a močály 4 000 000 km3
atmosféra 12 000 km3
řeky 1 200 km3

skupina sloučenin % soli %
chloridy 88,7 chlorid sodný NaCl 78,1
chlorid hořečnatý MgCl2 10,6
sírany 10,8 síran hořečnatý MgSO4 4,8
síran vápenatý CaSO4 3,4
síran draselný K2SO4 2,6
uhličitany 0,3 uhličitan vápenatý CaCO3 0,3
ostatní 0,2 ostatní 0,2

Řeky vznikají z povrchové vody, pramenů nebo táním ledovců obvykle v pohořích. Voda eroduje podložní horniny a uvolněný materiál unáší a postupně ukládá - nejdříve největší oblázky až po nejjemnější písek. V horním toku řeka teče nejrychleji, protože překonává velký výškový rozdíl. Vymíláním hornin se vytváří údolí ve tvaru písmene V a vznikají typické peřeje, tůně, vodopády nebo obří hrnce (kruhové prohlubně vymleté oblázkem). Při vtoku do roviny rychlost proudu klesá a řeka zde ukládá větší oblázky - vzniká tzv. dejekční (náplavový) kužel. Ve středním toku voda proudí pomaleji, neeroduje již podložní horniny a postupně ukládá drobnější sedimenty (písek). Údolí se postupně rozšiřuje a má vzhled písmene U. V dolním toku se rychlost proudu ještě zpomaluje a ukládá se nejjemnější písek a bahno. Řeky s malým sklonem vytvářejí meandry. V zákrutu teče voda u vnitřního břehu pomaleji a ukládá zde písek (tzv. říční lavice). U vnějšího naopak teče rychleji, břeh vymílá a meandr se zvětšuje. Nakonec řeka meandr prořízne a vytvoří se slepé rameno.

řeka

Řeka

Při ústí do moře některé řeky, které přinášejí hodně písku a bahna, vytvářejí deltu, trojúhelníkovitou hromadu usazenin, a větví se do množství ramen. Pokud usazeniny odnáší mořský proud, říká se takovému otevřenému ústí estuár.

V krasových oblastech tvořených vápencem často tečou podzemní řeky. Dešťová voda nasycená oxidem uhličitým rozpouští vápenec a vznikají jeskyně, mnohdy jsou to systémy dlouhé desítky až stovky kilometrů o mnoha patrech. Prosakující voda nasycená rozpuštěným hydrogenuhličitanem vápníku vytváří četné bizarní tvary - stalaktity, stalagmity, stalagnáty, brčka, sintrové závěsy nebo misky.

Jeskynní tvary

Jeskynní tvary

Jezera vznikají ve sníženinách zemského povrchu (zahrazením toku řeky sesuvem hornin, vymletím ledovcem apod.).

Ve vysokých pohořích a v polárních krajích, kde sníh netaje, se tvoří ledovce. Horské ledovce vznikají v kárech, kde se sníh vlastní tíhou stlačuje a vzniká led (névé → firn → led), který se pohybuje dolů a pod sněžnou čárou taje. Ledovec vymílá a láme podložní horniny a balvany a štěrk ukládá na svém úpatí (čelní, boční moréna). Při přechodu přes skalní práh se ledovec láme podélnými a příčnými trhlinami a vznikají séraky, ledové pyramidy. Ledovcová údolí mají tvar písmene U. Větší ledovce vymelou hlubší údolí než jejich menší přítoky, takže po jejich roztátí se objeví tzv. visutá údolí.

Horský ledovec

Horský ledovec

Pevninské ledovce vznikají v polárních oblastech, v Antarktidě a Grónsku. Tvoří je ohromná masa ledu silná v Grónsku až 3 km a v Antarktidě až 4 km. Na rozdíl od horských se roztěkají od středu. Když jejich čelo dosáhne oceánu, vztlak vody, působení vln nebo příliv ledovec láme a vznikají ledové kry (tzv. telení ledovce). Mořské proudy je pak unášejí do nižších zeměpisných šířek, kde postupně tají.

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat