HORNINY A VZNIK POHOŘÍ
Horniny neustále vznikají a zanikají (horninový cyklus).
Vyvřelé (magmatické) horniny většinou stojí na jeho počátku. Magma se vylévá na povrch (výlevné horniny) nebo tuhne v hloubce (hlubinné horniny). Během jeho tuhnutí v něm v závislosti na chemickém složení a konkrétních fyzikálních podmínkách vzniká mnohotvárná směs minerálních krystalů. Čím pomalejší je odvod tepla, tím větší krystaly narostou. Hlubinné horniny (granit-žula, diorit, gabro) jsou hrubozrnné oproti výlevným (ryolit, bazalt-čedič, andezit).
Usazené (sedimentární) horniny vznikají třemi způsoby. Vlivem fyzikálních a chemických dějů dochází k zvětrávání hornin, jejichž částice unáší voda nebo vítr a ukládá (většina skončí na dně moří nebo jezer). Tlakem dalších vrstev se zpevňují a vznikají klastické sedimenty (např. pískovec). Chemické sedimenty se tvoří z vodou rozpuštěných minerálů vysrážením z nasyceného roztoku a usazením na dně (vápenec), nebo odpařením vody (soli). Organické sedimenty se vytvářejí činností živých organismů, třeba z jejich vápenatých nebo křemitých schránek.
Přeměněné (metamorfované) horniny se vytvářejí z ostatních dvou typů za vysokých teplot (nad 200 °C) a tlaků, kdy se změní jejich vnitřní struktura (krystalické břidlice, mramor).
Zastoupení jednotlivých typů hornin
Tlaky v zemském nitru vedou k ohýbání a lámání horninových vrstev, nejsilněji na deskových rozhraních. Pohyb podle zlomů může být vertikální nebo horizontální, kdy se vedle sebe jen posunují. Souběžnými zlomy a následným poklesem centrální části vznikne příkopová propadlina (riftové údolí), pokud centrální část vystoupí, vznikne hrásť. Ohýbáním horninových vrstev vznikají vrásy. Jednotlivé typy zlomů a vrás ukazují obrázky.
Pohoří vznikají nejčastěji při kolizi desek zemské kůry, kdy dochází k vyvrásnění mohutných horských pásem vrásových pohoří. Střetem indického subkontinentu, který se pohybuje k severu, s eurasijskou deskou se vy vrásnilo nejvyšší pohoří světa Himálaj. I evropské Alpy se vyvrásnily díky tlaku africké desky. Jiným mechanismem vznikají kerná a dómová pohoří. U kerných dochází k poklesu rozsáhlého středového bloku hornin vlivem paralelních zlomů, zatímco okrajové bloky vystoupí, u dómového pohoří naopak centrální blok vystoupí a okrajové klesnou. Sopečná pohoří vznikají v místech intenzívní sopečné činnosti, většinou na styku oceánské desky, která se podsouvá pod kontinentální a taví se v astenosféře.
