ANORGANICKÉ SLOUČENINY
1. Oxidy (kysličníky) jsou sloučeniny prvků s kyslíkem.
2 Na + O ⟶ Na2O
2 K + O ⟶ K2O
2. Hydroxidy jsou sloučeniny kovů se skupinou OH — (hydroxidový anion).
Na2O + H20 ⟶ 2 NaOH (hydroxid sodný)
CaO + H2O ⟶ Ca(OH)2 (hydroxid vápenatý)
NH3 + H2O ⟶ NH4OH (hydroxid amonný - čpavek)
3. Kyseliny jsou sloučeniny nekovových oxidů a vody.
CO2 +H2O ⟶ H2CO3 (kyselina uhličitá)
SO3 + H2O ⟶ H2SO4 (kyselina sírová)
N2O5 + H2O ⟶ 2 HNO3 (kyselina dusičná)
Kyseliny bezkyslíkové:
H2 + Cl 2 ⟶ 2 HCl (chlorovodík)
H2 + S ⟶ H2S (sirovodík)
Kyseliny a hydroxidy zjišťujeme indikátory. Lakmus v hydroxidu zmodrá, fenolftalein zčervená. Kyseliny barví lakmus na červeno.
4. Soli. Reakcí, v níž na sebe působí kyselina a zásada, vzniká sůl a voda. Tomuto pochodu říkáme neutralizace.
Soli jsou sloučeniny zbytků kyselin s kovy nebo se skupinou (NH4)+. Vzorec soli odvozujeme od vzorce zbytku kyseliny (v níž je atom vodíku nahrazen atomem kovu). Název soli je odvozen od názvu kyseliny. Přípona se řídí pravidly o mocenství. Například:
NaINO3 — dusičnan sodný,
CaII(NO3)3 — dusičnan hlinitý apod.
Dvojsytné kyseliny tvoří dvě skupiny solí: kyselé a normální.
Kyselé soli (hydrogensoli) mají nahrazen jeden atom vodíku atomem kovu.
Např. NaH(SO4)2 (hydrogensíran sodný).
Normální soli mají oba atomy vodíku nahrazeny atomy kovu. Např. Na2SO4 (síran sodný).
Soli vznikají
a) neutralizací kyselin a zásad
NaOH + HNO3 ⟶ NaNO3 + H2O
b) reakcí zásadotvorných (kovových) oxidů s kyselinami
CaO + H2SO4 ⟶ CaSO4 + H2O
c) reakcí hydroxodů s kyselinotvomými oxidy (nekovovými)
2 NaOH + CO2 ⟶ Na2CO3 + H2O
d) reakcí některých kovů s kyselinami
Zn + H2SO4 ⟶ ZnSO4 + H2