ROSTLINY — STAVBA TĚLA
Ve stavbě rostlinného těla existuje obrovská rozmanitost, protože pojem rostlina označuje představitele celé rozsáhlé říše, všech vývojových stupňů, od bakterií (schopných fotosyn-tetické asimilace), přes řasy, houby, lišejníky, mechorosty, kapradbrosty až k rostlinám semenným. Rozmanitost je dána nejen počtem buněk, které tvoří jejich tělo (jednobuněčné nebo mnohobuněčné), ale také stupněm členitosti. Nejvíce členěna jsou těla rostlin na nej-vyšším vývojovém stupni. Jejich jednotlivé části (orgány čili ústroje) vykonávají určité specializované funkce: orgány vegetativní zajišťují výživu a růst rostliny, orgány reprodukční obstarávají rozmnožování. Tělo řas, hub, lišejníků a mechorostů, tzv. stélka, je členěné, ale nerozlišené. Těla kapraďo-rostů a rostlin semenných jsou dokonale rozlišená na kořen, stonek a listy (t.j. vegetativní orgány) a tyčinky a plodolisty (t.j. reprodukční orgány).
Kořen je podzemní částí rostliny, ukotvuje ji v zemi a čerpá odtud vodní roztoky anorganických živin. Rostliny v něm často hromadí zásobní látky. Jeho povrch zvětšuje větvení a jemné kořenové vlášení v blízkosti špičky. Vzniká tak kořenová soustava. Tvar kořene je různý, kůlový (mrkev), talířovitý (smrk) aj. Hlavní kořen některých druhů rostlin zaniká a nahrazují jej kořeny svazčité (cibule, obilí).
Nadzemní část rostliny (tzv. prýt) tvoří stonek, který většinou nese listy. Bývá často bohatě větven a zajišťuje spojení mezi kořeny a listy - proudí jím roztoky živin. Směrem vzhůru se prodlužuje a nese základy listů a postranních větévek a květy. Šťavnatý stonek, který odumírá ještě téhož roku, se nazývá lodyha (př. u bramboru). Nenese-li listy, je to stvol (pampeliška), dutý článkovaný stonek přerušovaný kolénky je stéblo (trávy, obilí), tenký plazící se stonek je šlahoun (jahoda) aj. Byliny mají stonek dužnatý, dřeviny (stromy a keře) dřevnatý. Jeho větvení určuje celkový vzhled rostliny.
Nejčastější tvary listů.
V listech probíhá fotosyntéza. Oxid uhličitý, nezbytný k výrobě cukru, přijímá rostlina ze vzduchu prostřednictvím průduchů na spodní straně listů. V noci listy oxid uhličitý opět vydechují. Jejich plochou, čepelí, se odpařuje část vody, kterou rostlina načerpala kořeny. Listy jsou nejproměnlivější částí rostlinného těla. Čepel mívá různý tvar (list jednoduchý či složený, podle obrysu okrouhlý, čárkovitý aj.). Mívá také různý okraj (pilovitý, vroubkovaný, celokrajný atd.). Žilnatina listu může být větvená nebo rovnoběžná. Stopkovitá část, kterou list přisedá ke stonku, se nazývá řapík.
Reprodukční orgány slouží k pohlavnímu rozmnožování rostlin. Jsou to více nebo méně přeměněné listy a jejich soubor nazýváme květ. Tvar, barva a stavba květu semenných rostlin je velmi rozmanitá, záleží na vývojovém stupni rostliny, dále na způsobu jejího života a z toho plynoucích možností opylení. Nejpestřeji mají zbarvené květy rostliny závislé na hmyzích opylovačích. Naopak nenápadné květy mají ty druhy, které opyluje vítr (mnohé stromy, trávy včetně obilí aj.). Nejdůležitější částí květu jsou tyčinky (samčí pohlavní ústrojí) a plodolisty (samičí pohlavní ústrojí). Tyto orgány se přímo účastní rozmnožování. Ostatní části květu — květní obaly (okvětí, kalich a koruna) — mají pomocnou funkci, lákají hmyzí opylovače. Tyčinky nesou prašná pouzdra s výtrusy — pylovými zrnky. Plodolisty srůstají v pestíky s prodlouženou čnělkou a bliznou na konci. V jejich spodní části, semeníku, jsou uložena vajíčka, která prodělávají složitý vývoj, jehož výsledkem je vaječná buňka. Dojde-li k opylení, znamená to, že pylové zrnko se zachytí na lepkavé blizně, proroste čnělkou a je dopraveno k vaječné buňce. Ta se po oplození vyvine v zárodek uzavřený ve vajíčku, a to se změní v semeno. Současně se mění i semeník (a někdy i další části květu) v plod. Od mateřské rostliny se plod oddělí a po určitém období klidu, za příznivých okolností, vyklíčí v novou rostlinu.
Nejdůležitější odborné pojmy této kapitoly:
orgány vegetativní a reprodukční, stélka, kořen, kořenové vlášení, kořenová soustava, lodyha, stvol, stéblo, šlahoun, list (čepel, řapík, žilnatina), květ — tyčinky, plodolisty , květní obaly — okvětí, kalich, koruna, pylová zrnka, pestík, čnělka, blizna, semeník, vajíčko, vaječná buňka, opylení, oplození, zárodek, semeno, plod.