Matematika, Fyzika, Chemie, Biologie, Zeměpis stručně

NEROSTY

Nerosty neboli minerály jsou základní stavební prvky hornin. Mají většinou stálé chemické složení a mnohé krystalují, tzn. jejich atomy nebo molekuly jsou uspořádány do pravidelně uspořádané mřížky (přehled krystalových soustav je na str. 221). Vznikají při tuhnutí magmatu za určitých teplotních a tlakových podmínek, vypařováním mořské vody (halit, sádrovec), při metamorfóze hornin nebo působením horkých par a plynů. Pokud se nahromadí na jednom místě, vzniká průmyslově využitelné ložisko. Když magma vyplní zlomy mezi bloky hornin a utuhne, vzniká tzv. žíla. Pravá žíla směřuje z hloubky k povrchu napříč vrstvami hornin, ložní žíla směřuje souběžně s povrchem.

SOUSTAVA NEROSTŮ

Nerosty jsou prvky nebo chemické sloučeniny. Dělíme je do deseti skupin.

1. Prvky: Uhlík (diamant, tuha), síra, měď, zlato apod.
2. Sulfidy (sirníky): Pyrit (kyz železný), chalkopyrit (kyz měděný), galenit (leštěnec olověný), sfalerit (blejno zinkové) apod.
3. Halovce: Sůl kamenná (chlorid sodný), kazivec (fluorid vápenatý) apod.
4. Oxidy (kysličníky): Křemen (oxid křemičitý), krevel (oxid železitý), hnědel (hydrátovaný oxid železitý), cínovec (oxid cíničitý) apod.
5. Uhličitany: Vápenec (uhličitan vápenatý), magnezit (uhličitan hořečnatý), ocelek neboli siderit (uhličitan železnatý) apod.
6. Křemičitany: Sloučeniný křemíku, kyslíku a různých prvků (živce, slídy, kaolinit, granát, smaragd ad.).
7. Dusičnany: Ledek sodný (chilský) ad.
8. Fosforečnany: Apatit (fosforečnan vápenatý) apod.
9. Sírany: Sádrovec (dihydrát síranu vápenatého) ad.
10. Nerosty organické: Jantar, uhlí, asfalt, zemní vosk, ropa ad.

V současné době známe přibližně 2 500 různých minerálů.

KRYSTALOVÉ SOUSTAVY

Pro každou krystalickou látku platí, že úhly mezi plochami jsou pro ni charakteristické. Obrázek ukazuje principy souměrnosti sedmi základních krystalových soustav.

STUPNICE TVRDOSTI NEROSTŮ

1. mastek
2. sůl kamenná
3. vápenec (kalcit)
4. kazivec (fluorit)
5. apatit
6. živec (ortoklas)
7. křemen
8. topas
9. korund
10. diamant

Stupnici tvrdosti sestavil německý mineralog Friedrich Mohs [móz] (1773-1839), a to tak, že každým z uvedených nerostů lze učinit vryp v předcházejícím. Stupnice ovšem slouží pouze k hrubému odhadu, protože rozdíly v tvrdosti nejsou mezi jednotlivými dvojicemi stejné.

NEJZNÁMĚJŠÍ DRAHOKAMY A POLODRAHOKAMY