ATMOSFÉRA
Graf ukazuje složení atmosféry od vzniku Země.
Pevné zemské těleso je obklopeno vrstvou plynů (nejvíce je dusíku a kyslíku) a vodní páry, které říkáme atmosféra. Tisíce kilometrů nad Zemí přechází do meziplanetárního prostoru bez výrazné hranice. Její složení, tlak, hustota i teplota se mění se stoupající výškou od povrchu. Atmosférický tlak a hustota jsou nejvyšší u hladiny oceánů a pak klesají. To ostatně zná dobře každý, kdo vystoupil na nějakou vyšší horu, kde se v řidším vzduchu a při nízkém tlaku špatně dýchá. Měření teploty v různých výškách ukázala, že atmosféra se dá rozdělit na čtyři vrstvy. Od povrchu až do výše asi deseti km leží troposféra, v níž teplota klesá od 20 °C u povrchu až hluboko pod bod mrazu. Nad ní leží do výšky asi 50 km stratosféra, v níž teplota stoupá díky tomu, že ozónová vrstva (ozón je tříatomová molekula kyslíku, O3) absorbuje ultrafialové záření Slunce. Nad stratosférou se nachází až do výšky 85 km mezosféra, v níž teplota opět klesá hluboko pod bod mrazu.
| PRŮMĚRNÉ OBJEMOVÉ SLOŽENÍ NIŽŠÍCH VRSTEV TROPOSFÉRY | |||||
| dusík | N2 | 78,09 % | neon | Ne | 0,002 % |
| kyslík | O2 | 20,95 % | helium | He | 0,000 3 % |
| argon | Ar | 0,93 % | krypton | Kr | 0,000 1 % |
| oxid uhličitý | CO2 | 0,03 % | vodík | H2 | 0,000 1 % |
| vodní pára | H2O | až 4 % | |||
Tabulka ukazuje průměrné objemové složení nižších vrstev troposféry.
V termosféře (ve výškách nad 500 km sejí též říká exosféra) teplota stoupá. V termosféře se ve výšce 80-400 km nachází vrstva ionizovaných (tedy elektricky nabitých) molekul zvaná ionosféra, která odráží rádiové vlny.